Ještě jednou

22. listopadu 2014 v 19:06 | GABATE
Ještě jednou

"Ještě jednou, musíte pořádně zatlačit", zaznělo na porodním sále, když se dral na svět. Ještě této větě nerozuměl, ale tón byl naléhavý. S křikem se vyklubal a už nebylo návratu. Byl na světě, který mu nabízel spoustu podnětů, které měl poznávat v budoucnu.

*
"Ještě jednou", byla to prosba. Kolem úst mu kroužila lžíce plná něčeho, co mu ale vůbec nechutnalo. Ještě neuměl vzdorovat jinak, než pláčem. Snad to okolí pochopí, snad. A když ne, tak dá svůj odpor najevo jinak. Ještě jednou mu to nacpou do pusy a uvidí. Nikdo ho nedonutí ten chuchvalec polknout.

*
"Ještě jednou to zkus", byla to výzva paní učitelky ve školce, když se ten blbej komín zase zřítil. Nepomáhá vztekání, musí podlehnout výzvě, prostě to zkusit znovu. Kostky, které pokládá jednu po druhé na sebe do výšky, se sice trochu tetelí, ale, světe div se, už drží. Zaslouží si pochvalu, je na sebe pyšný. Prostě to ještě jednou zkusil.
"Ještě jednou se vyspíš a přiletí Ježíšek. Ještě jednou zalžeš a vezme si tě čert."

*
"Ještě jednou to uděláš a nepřej si mne." Tak tahle věta kroužila vzduchem od té doby, co nastoupil do základní školy. Jak má vysvětlovat, když ho stejně nikdo neposlouchá, jak má dokázat, že má pravdu. Vždyť on to myslel vždycky dobře, nikdy neměl v úmyslu rozbít okno, přinést špatnou známku, roztrhnout si právě ty nové kalhoty…Obyčejně po větě ještě jednou…následovalo "Varuji tě, jestli…"
Kolikrát se vyspí, než přiletí Ježíšek, si počítal už sám a na čerty dávno nevěřil. To, že si svým hrdinstvím ještě není moc jistý, by nepřiznal.

*
V období revolty, která přišla tak nějak nenápadně na střední škole, se snažil vyvarovat již dopředu všech kázání a přednášek, všech doporučení a zákazů, které začínaly obyčejně slovy "ještě jednou…" Chtěl žít svůj život, podle svého scénáře, nechtěl být svazován těmi lidmi z vlastní domácnosti, kteří byli jeho rodiči. Byli už staří, nerozuměli mu, jediné, co uměli, bylo dávat příkazy a zakazovat. Snažil se nezavdat příčinu, do školy chodil, tam se snažil ustát svoje výsledky na alespoň dostatečně, tak co pořád mají. Nikoho přece nezajímá jak, ale zdali vystudoval, tak proč zbytečně prudí. "Mami, jdu s klukama na hokej, potom se asi stavíme na chvilku v hospodě, tak mě prosím tě varuj, ať můžu jít." Touhle větou se mu občas podařilo zkrátit rodičovská doporučení a mohl vypadnout dřív.

K Ježíšku dostával samé měkké dárky a za čerta se převlíkal sám, aby si něco málo přivydělal a postrašil ty malý špunty.

*
"Ještě jednou a nevracej se domů." Alkohol mu zachutnal víc, než bylo v jeho nové domácnosti tolerováno. Pokud seděl v hospodě a měl kolem sebe své kamarády, vedl silácké, řeči. Již při návratu vrávoravým krokem domů z něj vyprchával nejen alkohol, ale i řeči typu "mě je to jedno, já jsem doma pánem…", které vykřikoval v hospodě. Teď mu začaly připadat hodně nabubřelé, ale komu by to přiznával, dusil to v sobě. Zlobil se na sebe, sliboval si, že je to opravdu naposledy, že se změní, že už nechce domácí dohadování, vadí mu pohledy jeho dětí, které nechápou…

*
"Ještě jednou nepřijdeš tak, jak jsme se domluvili a děti vidíš naposledy." Alkohol vyhrál, přišel o rodinu. Sedí v hospodě mezi svými kamarády, kteří mu jediní rozumí: "Ještě jednou dokola, pane vrchní" tahle věta mu vždycky zajistí respekt, který všude jinde postrádá.

Vrací se domů, kde je sám. Přemýšlí o svém spackaném životě. Ještě jednou se narodit, ještě jednou prožít celý svůj život, ještě jednou…Není návratu.

*
Ještě jednou zajít za svými dětmi, které už tak dlouho neviděl. Přišel o šanci použít spojení "ještě jednou", které sám tak nenáviděl u vlastních dětí. Tak rád by našel viníka, tak rád by ještě jednou…
Ještě jednou mu bude někdo vyhrožovat, tak si to s ním vyřídí. Rovná si myšlenky a viníka konečně našel. Je to jeho bývalá manželka. Kde vzala právo mu vyhrožovat, kde bere odvahu mu zakazovat stýkat se s vlastními dětmi?
Dá si ještě jedno pivo a půjde si to s ní vyřídit.

*
Ještě jednou se vyspí a půjde domů. Co ho čeká na svobodě, netuší. Děti dospěly, prý už má vnoučata.

Ještě jednou se pokusí změnit svůj život. Už to musí vyjít.

GABATE
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ayleen Ayleen | Web | 22. listopadu 2014 v 19:12 | Reagovat

Krásne napísané, naozaj na zamyslenie.

2 gabate gabate | 22. listopadu 2014 v 19:25 | Reagovat

Ayleen, děkuji za komentář[1]:

3 hana Topinkova hana Topinkova | E-mail | 18. prosince 2014 v 13:36 | Reagovat

Ty vado...to je bomba. pust to do světa, at to čtou, všichni, kolik lidí by bylo štastejšich, kdyby se nad takovýmhle životem zamysleli....super díky Hana

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama