Čarodějnice

6. května 2014 v 19:00 | GABATE |  Čarodějnice
Čarodějnice
Je po Čarodějnicích. (Tím myslím svátek, který se slaví vždy 30. dubna.) Jde vlastně o velmi starý lidový zvyk. Lidé se schází u velkých ohňů a slaví příchod jara, oslavu plodnosti. Ohně se zapalovaly na ochranu před zlými duchy, před čarodějnicemi.
V době mého mládí se zapalovaly mírové ohně. Čarodějnice byly zakázané. Vlastně byly zakázány všechny rituály, veškeré shromažďování se. Omladině to bylo stejně jedno, jak se to, či ono jmenovalo. Šlo o to, sejít se, zablbnout si a požít nějaký ten alkohol.
Každopádně se 1. května muselo do průvodu, kterým se povinně slavil svátek práce. Už bylo v podstatě jedno, jestli se člověk dostavil z Čarodějnic nebo přišel od mírového ohně. Jeho dizajn byl stejný. Smrděl kouřem, a pokud neměl někde v záloze čistý převlek, tak nebyl ani dekorativní. Nemluvě o alkoholu v krvi. Probdělá noc také na síle a vzhledu nepřidala.
Někteří jedinci měli čest nést v průvodu transparent, který křičel do světa, jak ta nebo ona fabrika, škola, družstvo…zdraví 1. Máj. Průvodem se pohybovaly i alegorické vozy, které poukazovaly na úspěchy ve výrobě. Pyšnily se splněným plánem, obyčejně nad sto procent.
Dneska se do průvodu nemusí. Česká televize neukazuje masy lidí v průvodech ostatních spřátelených zemí ze socialistického svazku.
Čarodějnice dostaly zelenou. Dobrovolní hasiči (kteří jsou v podstatě, tak jako vietnamští obchodníci součástí každé vesnice) staví hranice a dobrovolní dobrovolníci připravují program pro děti.
Základ je přijít v kostýmu s lampionem. To už je pro matky výzva. Vymyslet úbor, motivovat dítě, aby se do něj obléklo a zajistit lampion, který nezhasíná a neshoří.
Tenhle svátek jsem vnímala někdy v hluboké minulosti, kdy jsem si užívala u mírového ohně. Lampionový průvod čarodějnic si nepamatuji, asi tenkrát patřil právě mezi to zakázané shromažďování.
Tenkrát lampionové průvody pochodovaly k místním památníkům padlých rudoarmějců v předvečer 9. 5. a 7. 11., kdy se oslavovala VŘSR.
Dneska jsem dostala důvěru a spolu s ní svá dvě vnoučata předškolního věku v úborech čarodějů s lampiony. Už jenom vybrat ten správný oheň s prima programem byl oříšek. Zvítězilo hřiště v nedaleké vesnici s velkou hranicí a s partou malých dětí mých kamarádek.
Moji svěřenci rozhodně nepatří mezi upejpavce. Okamžitě se začlenili do party. Na mně bylo uhlídat jejich "mundur" a lampion alespoň do začátku průvodu. Když už si daly matky práci, tak ať se děti blýsknou. Podařilo se.
Jako velitel party šesti dětí, které se vydají na start čarodějné stezky, byl zvolen otec těch nejmladších. Funkci si zasloužil, zvládl to. Po příchodu sice moc nemluvil, okamžitě do sebe kopnul dva panáky tvrdého alkoholu a se slovy "trhal jsem je od sebe jenom dvakrát" předal odpovědnost matkám a babičkám.
Myslím, že moje dcera, vlastně i já jsme zapomněly při nápadu - "Půjdu s dětmi na Čarodějnice" na můj handicap - šeroslepost. Při setmění prostě nevidím.
Hranice plápolala, dětem se to "prý" líbilo a já přemýšlela, jak je najdu. Vyšlo to. Kamarádky zvládly ohlídat jak vlastní děti, tak i moje dvě ratolesti. Průběžně mi hlásily pohyb mých svěřenců po hřišti.
Nadešel čas návratu, hranice dohořela, moje prima vnoučata se o mne postarala. Prostě mě každý vzal za jednu ruku, na cestu si svítili lampionky a dovedli mne k autu.
Řídila jsem já.
GABATE
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 adam adam | 10. května 2014 v 13:55 | Reagovat

to se mi taky libilo

2 hana topinkova hana topinkova | E-mail | 11. května 2014 v 20:00 | Reagovat

Ahojky, tak to se mi moc líbilo, pamatuji průvody a moc se mi líbily, šarodějnice ještě vic diky Hana

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama