Velikonoce

19. dubna 2014 v 11:18 | GABATE |  Velikonoce
Velikonoce
Velikonoce jsou za dveřmi, já ležím a polykám antibiotika. Ještě že je volno a nemusím si brát marodní. No, to je útěcha. Volno jsem si původně představovala úplně jinak. Chtěla jsem uklidit, uvařit a podívat se za svými blízkými. Místo toho ležím jak lazar a čekám, až bude líp.
Ani nevím, co ty lidi vlastně slaví. Křesťané mají svou pravdu a oslavují ukřižování a znovuzrození Ježíše, svého spasitele. Ostatní slaví svátky jara. Je to vlastně také znovuzrození celé přírody, která je rvavá a nedočkavá. Bohužel spoustu lidí to stojí zdraví. Agresivní pily kosí alergiky a aprílové počasí sebou nese chřipky a angíny. Tak teď mám v těch pilulích zmatek. Co polykat dřív? Mám oboje, alergii i angínu. Zvítězila antibiotika. Zatím jsem zavřená doma a lány rozkvetlé řepky mne neohrožují. Tenhle žlutý mor je všude. Zmizelo obilí, kukuřice i řepa, všude se rozpíná řepka, která je sice krásně žlutá, ale stejně na ni moc nevidím, protože mi už jen pohled na ni přivodí zateklé sliznice a kýchací záchvat.
Doufám, že zítra vstanu a alespoň uvařím. Všichni se těší na nádivku a bramborový salát. Barvení vajec jsem vzdala. Vzdala jsem vlastně i každoroční rituál, kdy přemlouvám dceru, aby obarvila alespoň pár vajíček pro malé hodovníky nebo koledníky? Motají se mi dva svátky. Vánoce mají asi koledníky a Velikonoce hodovníky. Říká se to v rýmovačkách "koleda, koleda Štěpáne" a "hody, hody doprovody". Sice nevím, co je to doprovody, ale respektuji to a chválím malé hodovníky, jak se to pěkně naučili.
Někdo gruntuje a zdobí dům. Já ležím a počítám pavučiny na stropě. Ještě, že prší a sluníčko mi nerozsvítí ušmudlaný okna. Místo barevných vajíček jsem nakoupila čokoládový zajíce. Myslím, že by čokoládovny mohly vyměnit obal na Mikuláši a čertovi, výsledek by byl stejný a stačila by jim jedna forma. Po rozbalení se stejně nepozná, o co původně šlo.
Velkoprodejny se předhání v nabídce levných vajec. Slepice se můžou strhat, musí stihnout objednávku. Prostě prdí jedno vejce za druhým. Lidi blbnou, shání šnitlik do nádivky, který se vyhnul slevě a jeden trs stojí padesát korun.
Ze všech svátků se stejně stal tahák na peníze. V televizi jdou přiblblé reklamy, ve kterých vystupují známé tváře navlečené v krojích s řehtačkou a hodovačkou v ruce. V pozadí postává beránek. Karlu Voříškovi to tam obzvlášť sluší. Předvádí tymolínový úsměv a rozverně kolem sebe mává hodovačkou. Po přiblblé reklamě, jde pořad o depresích. Zaujal mne a hledám, který ze symptomů ještě nemám. Přepnu na jiný program, hledám něco veselejšího, nic. Vypnu televizi. Snažím se vypnout i hlavu. Zkouším to, stejně mi hlavou jede furt přiblblá písnička "přišlo jaro do vsi" kterou nacvičuje skupina dětí na velikonoční vystoupení a neumí a neumí. Jediný, kdo to zvládnul je Dominik a ten koktá, takže v hlavě mám melodii a jeho text.
Velikonoční pondělí je plné pomlázek a chlastu. Chlapi můžou beztrestně ztřískat ženský a ještě za to čekají poděkování a frťana. Prostě tyhle zvyky nemám ráda. Dnešní konzumní společnost pohltily supermarkety, kde všechny svátky začínají. Ani já jsem se nevyhnula nákupům. Fronta lidí mě táhne kolem regálů, vlastně ani pořádně nevím, co potřebuji. Všechno jsem si doma sepsala a jasně, že zapomněla v kuchyni na stole.
Napadá mě další pořekadlo, které prý patří k Velikonocům "musíš mít na sobě něco nového, aby tě neposral beránek". To vždycky tvrdila babička a té já věřím. Nevím tomu sice hlavu ani patu, ale proč ne. Už to stejně nestihnu. Jsem ráda, že mám základní ingredience pro výrobu nádivky a bramborového salátu. Při představě, že navštívím další krám, kde si budu vybírat něco na sebe, mě napadá, že se nechám raději posrat.
GABATE
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Laduš Laduš | 19. dubna 2014 v 14:32 | Reagovat

No tak se brzy uzdrav a posraný budem dvě.....

2 Michaela Jarolímková Michaela Jarolímková | 20. dubna 2014 v 20:35 | Reagovat

Velmi povedené...přidávám se do party a zahajuji pokus-kolik toho beránek zvládne...

3 hana topinkova hana topinkova | E-mail | 24. dubna 2014 v 9:08 | Reagovat

Nádhera, nádhera, to je dar, takhle se ze všeho vypsat a ještě tím udělat radost druhým,,já utíkám do lesa, to nemá radost nikdo, jen moje dušička...tak díky moc Hana

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama